Saský vpád na Děčínsko 1631
Není neznámou skutečností, že Děčín měl vždy k Sasku velmi blízko. A to už od pravěku. Křížem krážem byly hory a lesy protaženy stezkami a cestičkami, po kterých si to štrádovali nejen obchodníci sem a tam. Vždyť i některá území, ležící v dnešním Sasku, byla doménou Děčínského panství. Třebas namátkou Postelwitz nebo Bad Schandau. Antagonismus v těchto končinách mezi Čechy a Sasy jistě nepanoval. V 16. století už velmi zintensivněly vztahy mezi Děčínem a saskými městy - Drážďany, nebo Míšní. Sasko bylo pro Děčín spolehlivým hospodářským a obchodním partnerem. Měšťané z Děčína zbohatli zejména díky obchodu po řece Labi. Do Němec se převáželo všechno možné: od obilí a ovoce, až po víno. Bünauští plavili po řece zase dříví. Děčín byl v tu dobu blízký Sasům i po kulturní stránce. A vlastně i pánové z Bünau byli ze Saska – tam také odešli po tom, co majetek na Děčínsku byli donuceni prodat po roce 1627 Krištofu Šimonovi z rodu Thunů. Není divu, že Děčané brojili proti císařským. Stáli totiž za svými starými pány; sympatizovali s lidmi evangelického vyznání. Také utiskované vesnické obyvatelstvo se bouřilo! Posílali rebelantsky zásoby i kule saským vojákům za hranice. Na zámku se proto usadila vojska krajské a zemské hotovosti a začala utiskovat pomístní lid! Rekatolická vlna nic dobrého nepřinesla: spousta domů spustla, usedlosti byly vypáleny, statky rozprodány. Lidé odešli za humna do zahraničí. Hodně se jich usadilo například v Pirně. Švédové začali řádit v Německu a mířili si to kvapem do Rakouska. Císařská vojska byla rozprášena a cesta do Čech byla volná. Do toho všeho přišel na Děčínsko mor. Klidná doba to rozhodně nebyla! Zakrátko po bitvě u Britenfeldu roku 1631 ke konci října překročily saské armády hranice a postupně obsadily Rumburk, Varnsdorf, Chřibskou, a pak i Děčín. Saský kurfiřt totiž vyhlásil císaři válku. Děčínský zámek byl zase okupován. Sasové v Děčíně vyjedli a vypili všechno, co jim přišlo pod ruku. Krádeže a bití byly na denním pořádku. A ten mor! Město velmi strádalo. Armádě totiž nebyl zaplacen žold, ba i Sasům samotným dlužil císař z dřívějška nemalé peníze. Vpádem byl dluh zplacen. Spolu se Sasy se vrátil bývalý pán Děčínska Rudolf z Bünau. Ten se zmocnil města a pobyl tu se saskou posádkou až do roku 1635. Do Drážďan po Labi přes Děčín mezitím pluly lodě s nakradeným bohatstvím z celých Čech. Děčín si moc od cizích vojsk neodpočinul - na místo Sasů zakrátko přišli Švédové.
LM, 15.10. 2013