Reflexe - Povodně na Děčínsku
Povodně na Děčínsku
Děčín se už od pradávna musel potýkat s velkou vodou. Někdy přišla v březnu nebo únoru, někdy zase pak v srpnu nebo červenci. Ničivý živel středověký Děčín i zahubil, novou aglomeraci někdy nemálo zas jen poškodil. Naši předkové však vždy města Podmokly a Děčín obnovili, škody nahradili a žili tak, jako by snad ani žádná voda nikdy neudeřila. Nebude tomu jinak ani v tomto roce. Na skálu pod zámkem přibude k historickým čarám, poukazující na zvýšený stav vodní hladiny, další značka. V novodobých dějinách, které má každý jistě ještě v živé paměti, se zvedlo Labe hned několikrát. Nejvíce pak v roce 2002 a před nedávnem k roku 2010. Proč se ale nepodívat na to, jak zasáhly povodně Děčín dříve?
Takto zachytilo periodikum Národní politika z 30. července 1897 živelnou katastrofu v Čechách, která se nevyhnula ni našemu městu: „Rozsah zeměpisný ohromné povodně vzrůstá každou novou telegrafickou zprávou…stejné hrůzy jako severovýchodní kraje české stihly i Slezsko, krajiny na dunajských přítocích, na Moravě, Dolní i Horní Rakousy.“ Bylo tomu tak i v Německých zemích. Povodeň velmi zasáhla kraje a města, stejně jako tomu je toho času dnes. Byly zaplaveny továrny, šírá pole i lesy. Rozvodněnými řekami byly strženy domy, ba celé terasy a mosty. Silnice byly v tu ránu neprůjezdné. A nejen to, místy se podemlela dráha. Železniční spojení s městy Berlín, Vídeň a Praha bylo to tam. Velký zmatek způsobilo i to, že na několikera místech bylo přerušeno telefonické a telegrafické komunikace s okolím. Velké škody napáchala voda v Rumburku. Víme, že i Podmokly utrpěly újmu. Nicméně, hrdinní četníci, policejní strážníci a hasiči pomáhali kdekolivěk jen zmohli. Černé mraky zvěstovaly, že pršet bude i nadále. Ba, hrozilo, že by se mohla povodeň vyrovnat té stoleté z roku 1890, kdy byl v Praze dokonce pobořen Karlův most. Nestalo se tak.
Národních listech z 28. ledna roku 1900 se můžeme dočíst, že o protipovodňových opatřeních nemálo diskutuje nejen odborná, ale i šírá veřejnost. Aby se situace neopakovala, připravil se plán na úpravu koryt řek a výstavbu hrází. Ale i politici, odborníci, inženýři a architekti se shodovali: „Těžko jest za 10 let napraviti to, co po staletí zanedbáváno…kdyby ses úpravami našich řek pokračovalo v tempu jako posud, bylo by třeba ne 100, ale 400 let, než by vše přivedeno bylo do stavu, v jakém to býti má.“
Lidové noviny z 11. července 1927 reflektují vodní smršť na česko-saském pomezí. Pás mezi Kamenicí, Podmokly a Drážďany byl znenadání zasažen prudkými přívaly dešťů a divokou vichřicí. Jílovský potok se rozlil široko do krajiny a zanechal po sobě „příšerný tunel…vzbuzuje dojem, že byl způsoben projektilem obrovského děla.“ Divoká voda strhla v Podmoklech mostů. Vichřice vyvracela stromy, ničila zahrady i pole. Na jednom stromě na nábřeží prý skončil celý povoz!
Ni hřiště sportovního spolku podmokelsko-děčínských nebylo před lety ušetřeno. Skončilo pod vodou. Bynov musel být evakuován. Škody byly vyčísleny na několik milionů korun. Město Děčín a děčínská spořitelna poskytla nejvíce postiženým povodní okamžitou finanční pomoc v hodnotě 35 000 korun. Na pomoc při uklízení škod byl vyslán Československem i malý vojenský kontingent. Pomáhali ovšem i dobrovolní hasiči.
Za Protektorátu tragédii způsobila jarní záplava. Za vše mohl led! Ten ničil a páchal škod. Na horním Labi docházelo k nahromadění ledových ker, a tak muselo býti dokonce povoláno říšské vojsko na pročištění řečiště, aby se řeka ledem neucpala. „Kolik lidí bude leta vzpomínat se smutkem na letošní tah ledů!“ Mělník hlásil kolem 580 cm s tím, že nejhorší situace již pominula. Ačkoli Hydrometeorologický ústav předpovídal Děčínu vodní stav na 930 cm! Tak se píše v Národní politice z 16. března 1940.
Ke kulminaci řeky Labe docházelo ve 20. století s pravidelností. Nikdy ne už však tak ničivě, od let padesátých se vyskytla maximálně voda pětiletá. Toto údobí bylo vcelku poklidné. Nastává však opět doba, kdy se možná s povodní budeme setkávat pravidelněji. Musíme se tak proto důkladněji připravit. Protipovodňová opatření v Děčíně obstála, ale co ta v Podmoklech?
LM, v Děčíně 10.6.2013
(v tisku jako "Historická reflexe: Povodně na Děčínsku." IN: Děčínský deník č. 137, čtvrtek 13. června 2013, s. 8.)