Putování Egeriino do Svaté země - výstup na horu Sinaj (383 A.D.)
"Tedy z vůle Krista, našeho Boha, a s pomocí modliteb světců, kteří nás doprovázeli, a s velikou námahou, protože jsem musela vystupovat pěšky, protože bylo zcela nemožné vystupovat v sedle, a přece zmíněná námaha nebyla cítit - proto nebyla cítit, že jsem viděla, jak se s pomocí Boží uskutečňuje tužba, kterou jsem měla...o čtvrté hodině jsme dorazili na vrchol svaté Boží hory Sinaj, kde byl dán Zákon, to jest na místo, kam sestoupil Boží majestát toho dne, kdy hora dýmala. Na tom místě je nyní nevelký kostel, jelikož i zmíněné místo, to jest vrchol hory, není příliš velké; ale kostel je to velice krásný. Když jsme tedy z Boží vůle dospěli až na vrchol a došli ke dveřím toho kostela, tu nám přišel v ústrety kněz, přicházející ze svého monasteria, který tam byl pověřen správou tohoto kostela, bezúhonný stařec a mnich od útlého mládí, a jak zde říkají, ascitis (asketa), zkrátka, muž hodný být na tomto místě. V ústrety přišli i ostatní presbyterové, jakožto i všichni mnichové, kteří přebývali poblíž oné hory, to jest ti, kterým nebránil věk či nemoc.
Na samém vrcholu oné prostřední hory nikdo nebydlí; je tam jen kostel a jeskyně, kde byl svatý Mojžíš. Přečetli jsme tedy celé příslušné místo z knihy Mojžíšovy a vykonali obvyklým způsobem oběť, a pak jsme přijali svátost. Když jsme vycházeli z kostela, presbyterové zmíněného místa nám dali jako eulogie ovoce, které roste na hoře. Neboť i když je svatá hora Sinaj samá skála, takže nemá ani keřík, přesto dole při úpatí hor, to jest kolem té, která je prostřední, i těch, které jsou dokola, je něco málo půdy; a tu svatí mnichové zde ve své píli sázejí stromky a zřizují malé sady a políčka a při svých monasteriích sklízejí něco plodů jakoby z půdy zmíněné hory, i když je zjevně získali prací svých rukou. Když jsme přijali svátost a světci nám dali eulogie, vyšli jsme ze dveří kostela a tu jsem je vyzvala, aby nám ukázali jednotlivá svatá místa. A světci se ihned laskavě uvolili nám ta místa ukázat. Ukázali nám jeskyni, kde byl svatý Mojžíš, když podruhé vystoupil na Boží horu, aby opět přijal desky, poté, co předchozí rozbil, jelikož lid hřešili; laskavě se uvolili ukázat nám i jiná místa, která jsme si přáli vidět či která oni sami velmi dobře znali...
Na konci údolí jsme měli vyjít proto, že tam byla přečetná monasteria světců a kostel, na tom místě, kde je keř; ten keř podnes žije a vyhání větvičky. Po sestupu z Boží hory jsme asi o desáté hodině došli ke keři. Je to ten keř, o němž jsem výše mluvila, z něhož promluvil Pán k Mojžíšovi v ohni; je na místě, kde jsou přečetná monasteria a kostel, na konci zmíněného údolí. Před kostelem je překrásná zahrada, s hojností výtečné vody, a keř je právě v té zahradě. Poblíž se ukazuje místo, kde stál svatý Mojžíš, když mu pravil Pán: “Rozvaž řemínky své obuvi", a tak dále. Když jsme tedy došli na to místo, byla již desátá hodina, a tak, protože byl již večer, jsme nemohli vykonat oběť. Ale byla vykonána modlitba v kostele jakožto i v zahradě před keřem; bylo přečteno i příslušné místo z knihy Mojžíšovy, jak bylo zvykem...
Na prvním konci zmíněného údolí, kde jsme předtím strávili noc a viděli keř, z něhož promluvil Pán k svatému Mojžíši z ohně, jsme viděli i to místo před keřem, kde stál svatý Mojžíš, když mu řekl Bůh: “Rozvaž řemínky své obuvi; neboť místo, kde stojíš, je svatá země." 3. Poté, tak jak jsme postupovali od keře, nám světci vždy ukazovali i ostatní místa. Ukázali nám i místo, kde byl tábor synů Izraelských ve dnech, kdy Mojžíš byl na hoře. Ukázali i místo, kde bylo uděláno tele; na tom místě je až dodnes vsazen velký kámen. Jak jsme šli, viděli jsme zdáli vrchol hory, která čněla nad celým údolím; z toho místa viděl svatý Mojžíš syny Izraelské, jak tančí, ve dnech, kdy udělali tele. Ukázali nám i obrovskou skálu, na místě, kam sestupoval svatý Mojžíš s Jozuem, synem Navé; o tuto skálu rozhněván rozbil desky, které přinášel." Putování Egeriino do Svaté země: (eng) https://digital.library.upenn.edu/women/egeria/pilgrimage/pilgrimage.html (cit. 23-6-2014). Český překlad pak: https://mujweb.cz/gabriel.fiala/egeria.htm (cit. 23-6-2014)