O čem se psalo? (Druhý výběr z periodik 19. a 20. století)
Pročpak se nepodívat na to, milý čtenáři, co se dříve psalo o Děčínsku v novinách, známých i méně známých periodikách? Hle, jaká byla asi inzerce děčínských produktů a výrobků? Nebylo by zajímavé zavzpomínat si, co se vůbec v Českých zemích s příhledem na náš kraj v nedávné minulosti událo?
Německé agitace v Čechách
Děčín - Němečtí Sociální demokraté a Národní socialisté se nechali slyšet, že uspořádají v celých Německých Čechách velkou demonstraci. Má to být v den, kdy se koná ve Vídni německo-rakouské Národní shromáždění. Kvapem opustil Prahu německý konzul a už už se chystali němečtí radikálové v pohraničí blokovat cesty. Vyhlásili generální stávku na železnicích. „Němci rozšiřují také zprávy, že přes Děčín a Podmokly vpadnou do Čech bolševici z říše“, jak se uvádí v Lidových novinách ze 4. března 1919 na straně první. Není divu, že bylo zalarmováno československé vojsko! Čekalo se na nepokoje. Ve větších městech docházelo k záměrným provokacím a vyvolávání roztržek. Zatknuta byla řada přívrženců německého radikalismu, příslušníků hnutí Deutsch-Böhmen. Avšak Berlín se nechal slyšet, že poměry k Československu se v žádném případě nemění!
Němci v pohraničí o pádu vlády Clam-Martinicově
Děčínsko – V Lidových novinách z 20. června 1917 na první straně se věru velmi do detailu rozebírá, jak Clam-Martinic podal demisi, a jak padla předlitavská vláda. List zmiňuje, jak národnostní otázky tou dobou rezonovaly opravdu velmi silně v celém Rakousko-Uhersku. Císař byl mnohem benevolentnější k těmto záležitostem, než jeho předchůdce. Někteří Němečtí poslanci toho využili, a tak se nelibě vyjadřovali o Češích o to více. V Děčíně a Podmoklech jistý poslanec Heine v květnu velmi řečnil o tom, jak byl Clam-Martinic pomýlený, když se snažil o nové upořádání státu. Nic takového nepřichází v úvahu: „…bylo ještě málo šibenic pro Slovany“, bujaře zvolal Heine k jásajícímu davu. Místní periodikum sice jeho řeč otisklo v celém znění, avšak cenzura některé pasáže zjemnila, některé plně seškrtala! Toto si pan poslanec nenechal líbit, a proto svojí nenávistnou řeč zanedlouho zopakoval přímo na půdě sněmovny.
Velký sjezd německých zaměstnaneckých organizací v Děčíně
Děčín – V Děčíně se konal 14. listopadu velký sjezd sdružení zaměstnaneckých organizací při německém odborovém svazu v Československu. Sjelo se zde na 450 delegátů a zástupců 105 organizací! Hlavním důvodem sněmu byla novelizace zákona o pensijních pojištěních a nemocenského pojistného soukromých zaměstnanců. „Denní nemocenská se navrhuje až do 46 Kč“, uvádělo se v jedné resoluci. Řečnilo se dlouho a představilo se hned několikera návrhů, se kterými se potom měla obeznámit vyšší instance v podobě Pensijního ústavu. Tak se píše v Lidových novinách z 15. listopadu 1926 na straně první.
Labská ostuda
Děčín – V periodiku Lidových novin z 10. července 1935 si můžeme přečíst na první straně zajímavou kritiku jednoho zapáleného čtenáře o plavbě na Labi. Čtenář Babka uvádí, že na této řece z Hřenska do Podmokel a Děčína nejezdí československé parníky, nýbrž parníky říšskoněmecké s německým personálem, což je ostudné. Označuje to za skandální a pak jako hanbu československého podnikání vůbec! A to jak ve smyslu národním, pak i hospodářském. „Je nesmyslné, jak se mluví při každé nejmenší příležitosti o možné válce…mělo by se pochopit, že cizí parníky a vůbec cizí kapitál na tak důležitém podniku, to že je něco jako…nemoc na hospodářském organismu.“ Hovoří o tom, kolik turistů říční doprava přiváží do země, a kolik je z toho pak na parnících česko-saské společnosti. Proč se neinvestuje do naší plavby, ptá se s podivem: „vždyť se v mnohém podobá huse, jež snášela zlatá vejce.“
Toulky cestovatele po Děčínsku
Děčínsko – S. K. Neumann reflektuje v Lidových novinách z 18. října roku 1933 na první straně v krátkém článku Kolem republiky svoje dojmy z toulek po městech v Československu. Jmenovitě příkladně pak uvádí, jak se měl ve Vansdorfu. Vzpomíná, že tu dříve znal mnoho českých dělníků, jak tu všude kam až oko dohlédlo, stálo množství textilek. Už tomu tak není, to tam je české prostředí; je tu povíce německého živlu. Prý ho ve městě nic nezaujalo a nelákalo, a tak raději přešel hranice do Saska do Třetí říše, kde se v hospodách pobavil mnohem lépe. Neumann uvádí dále, jak se zúčastnil pokoutně v noci na poli v okolí Vansdorfu jakési české přednášky. Nekončí však svoje povídání u tohoto; věnuje se i Děčínu, který posléze také navštívil. U přístavu v restauraci naproti zámku dobře poobědval, avšak vše mu připadalo „malé a ošumělé“, stejně tak jako zámek samotný. Ten se zrovinka opravoval – svítil nehezky novým nátěrem. „Několik metrů od země je na skalní stěně protifašistický nápis, vlastně už jen zbytky z něho…“ A takto končí Neumann svoje krátké povídání o Děčínsku.
Vyklízení území severních Čech
Děčínsko – Pohraničí bylo vyklizeno. Nejdříve tomu bylo ve Vansdorfu, pak Frýdlantu. Druhé pásmo, tedy linie vedoucí mimo jiné od Streckenwaldu a Makléřova ke Köningswaldu, podél železnice na Libouchec, přes Podmokly, Děčín, Benešov nad Ploučnicí směrem na Habartice, Oldřichov a dále na Bor k České Lípě se podle Lidových novin ze 4. října 1938 mělo vyklidit nejpozději do druhé hodiny odpolední včerejšího dne. Vše bylo „provedeno v pořádku a bez rušivých příhod.“ Československé vojsko upustilo toto území a jeho místo zaujala armáda Třetí říše. Pravdou je, že místní obyvatelstvo spíše říšskoněmecké armády vítalo s nadšením. Mezinárodní výbor v Berlíně dohlížel bedlivě na správné rozhraničení území: „Je důležité, aby obyvatelstvo české a německé neopouštělo pohraniční území…Právo vystěhovati se z území, podstoupeného bez plebiscitu, a popřípadě do tohoto území platí po dobu šesti měsíců.“ Majetek se nemá opouštět a pokojně se má ten, kdož odešel, vrátit zpět. Píše se v Lidových listech z 3. října téhož roku na první straně. Celé Sudety byly připojeny během následujících dní k Německu.
Smrt elektrickým proudem
Česká Kamenice – V periodiku Lidových novin z pondělí 7. listopadu 1932 na titulní straně je uvedena smutná zpráva o smrti zaměstnance severočeských elektráren. Ten zahynul po střetu s proudem o vysokém napětí. „Chtěl patrně opravit poškozenou zeď, při tom se však neopatrně dotkl vedení a byl na místě zabit.“
Tajemný balón nad Děčínem
Děčínsko – Balón přiletěl údajně od Drážďan. Byl viděn nad Hřenskem a pomalu a líně pokračoval směrem ku Děčínu a Benešov nad Ploučnicí k České Lípě. I přesto, že letěl poměrně vysoko, dalo se rozeznat jeho barvu; ta byla žlutá. V gondole byli dva lidé. Dotyční nevyhazovali žádných letáků, proto ho nebylo potřeba pronásledovat. Nikdo nepřišel k úhoně ani nebyla napáchána žádná škoda. Balón byl unášen větrem na mladoboleslavsko. Komu balón náležel, kdo byli ono lidé a co měli v úmyslu, zůstává dodnes záhadou! Tak se praví v Lidových novinách ze 14. dubna 1933 na straně prvé.
Sjezd Německých sociálních demokratů v Děčíně
Děčín – Do našeho města se sjela německá sociální demokracie. Na sjezdu se řešilo zejména stanovisko k nacionalismu a pak k české sociální demokracii. Mimo to se samozřejmě rokovalo, referovalo a schvalovalo vnitřních záležitostí ale i ustanovení. Jako řečník při semináři vystoupil i známý Dra. Czech. Jen potvrdil tezi, že „…společný postup s německými občanskými stranami je nemožný.“ Tak se praví v Lidových novinách ze 13. prosince 1921 na titulní straně.
Srážka vlaků v Děčíně nad Labem
Děčín – V Děčíně nad Labem se srazil vlak osobní s vlakem posunujícím. Zraněny byly na čtyři osoby, i stroje samotné byly poškozeny. Srážka se vyšetřovala, ale viník byl jasný hned – bylo to samo ministerstvo železnic! To špatně organizovalo a usměrňovalo chod na dráze, ale i koordinaci s přístavy. No považte, těch lodí, co stojí v přístavech, naloženo zbožím. Jeřábů málo. Vykládání na překládání jde pomalu. Ale za to v hlavním městě je strojů moderních a nových požehnaně, ale zato nevyužitých! Tam vozy stojí nevyužité, tu zase chybí, když je jich potřeba. Zlobí se autoři článku. Dráha v Děčíně nad Labem se dočkala dvojkolejného rozšíření, avšak selhalo komuniké, kdy že mohou přepravní a osobní vlaky na novou trať! Hlavní místa totiž v příslušném úřadu zastávali lidé z Prahy. A že ti rádi zasahují do věcí a záležitostí, které jim nepřísluší. Rozhodují zbrkle a neuváženě. To bylo i v případě srážky vlaků. Z vyšších míst přišel pokyn, aby vlak osobní jel na nové koleji. Jaké bylo překvapení, když se na mašinfíru vyřítil vlak posunující! Naštěstí oba strojvedoucí zareagovali okamžitě a velmi rychle a tak došlo jen k hmotné ztrátě. Takto a ještě více plísní ministerstvo železnic Lidové noviny ze 7. června 1924 na straně první. Je to prý zářný příklad „zobchodnění státních drah“, dodávají.
Zlepšení mezinárodní nákladní dopravy
Děčín – Zástupci 33 železničních správ z celé Evropy se sjeli do Dobrovníku a dohodli se, že podniknou rázné kroky, které povedou k tomu, že se doprava na železnici více zefektivní. Vývozu do severských zemí poslouží pak zrychlené spoje ze stanic Děčín-Podmokly do Dánska a Brém. Kromě toho, že dojde ke zrychlení v řádu několikero desítek hodin, pak se i nasadí pro specifické zboží a suroviny nových vlakových souprav. Opatření se týkalo také přepravních lodí. Píší Lidové noviny z 20. listopadu 1934 na straně desáté.
OSTATNÍ PERIODIKA:
Nový druh slimáka na Děčínsku
Podmokly – V nejednom periodiku je Děčínská kotlina opěvována; přírodní krásy se líbily kde komu. Ale nejen to, byl to kraj plný vzácností. V časopisu Vesmír č. 9 z roku 1891 na straně deváté se uvádí, že malakozoologové byli doslova nadšeni, když se objevilo v zalesněných údolích u Podmokel směrem ke Sněžníku nového druhu slimáka: „…jest as 4 cm dlouhý…struktura zrnitá, barva žlutohnědá…Sliz jest krásně oranžový a zabarvuje celé tělo více do červena.“ Tento se nevyskytoval v Rakousku-Uhersku ve velkém množství. Pískovcové skály zdejšího kraje mu svědčili, stejně pak jako vlhké staré kmeny a zahnívající listí.
LM, 14.7.2013.