O bosorkách - čarodějnicích se záluskem na dobytek.
"V okolí Spišského Podhradí kolují o ženách čarodějnicích, »bosorkách« v nářečí tamějším různé pověsti...Parobek (mladík), jehož máť byla bosorkou (žena, jež znala, jak ubírati jiným užitek dobytka a sobě si ho přivlastniti), udělal si v době od Luci do Viliju (vánočních svátků) maličký stolek, v němž vyřezal díru, kterou mohl pohlížeti po okolí...odebral se (s ním) na Štědrý den na půlnoční mši do kostela, chtěje viděti, které bosorky v obci se nalézají. Když kněz u oltáře obrátil se k lidu a žehnal mu, pohlédl mladík dirkou udělanou ve stolku směrem k oltáři a s úžasem spatřil čtyři ženy, jež zády obráceny byly k oltáři. Mezi nimi byla i jeho matka...úprkem hnal se domů, ulehl na lavici za stůl, drže v ruce svěcenou křídu jako ochranu před domnělým útokem bosorek..., které (skutečně však) měly v úmyslu jej zbíti. (Jindy zase se píše o tom, jak) Žena úplně nahá, opásaná pouze zástěrou, odebere se v noci o 12. hodině na polní cestu, kterou chodívá dobytek na pastvu do lesa, sbírá po cestě trávu a hovoří: »Bérem užitek, ale ne žitek« (t. j. že bere dobytku užitek, jinak mu neškodí). Je-li náhodným chodcem oslovena, neodpoví. Dozví-li se taková žena, že v tom neb onom statku přišlo na svět dobytče, přižene se do statku a hledí všemožně dostati se dovnitř, aby přeběhla tři prahy, v čemž je nutno rozhodně jí zabrániti. Kdyby se jí to podařilo, způsobila by prý na dobytku veliké škody." - Čeněk Zíbrt, Bosorka (čarodějnice)., IN: Český lid XXX., Praha 1930, s. 298.