Kjachta: centrum rusko-čínského obchodu
"Jako Benátky na břehu Středozemního moře, tak Kjachta na hranici stepního Mongolska hrála roli obchodního přístavu. Sem rovněž mířily koráby, koráby pouště, velbloudi se svým těžkým nákladem, naložení čínským a jiným asijským zbožím, obklopeni mongolskými jezdci sežlutými bezvousými obličeji...Obchodníci z Asie, Evropy a posléze i Ameriky soustředili svůj obchod do jihočínského Kantonu, na severu (ve Kjachtě) obchodovali Rusové...První kontakty mezi ruskými knížectvími a Čínou proběhly pravděpodobně ve 13.století. V té době byly obě země po dlouhou dobu ve sféře vlivu jediného státu – Mongolské říše. V 16. století za Ivana Hrozného byla vyslána dvě poselstva, aby našla cestu do Číny přes Střední Asii a Mongolsko...V roce 1618 do Pekingu dorazila diplomatická mise kozáka Ivana Petlina. (Ten odmítl rituálně padnout císaři k nohám a proto se) čínská vláda k ruským osadníkům chovala nepřátelsky. (Mezitím se Rusům podařilo v oblasti Amuru opanovat místní kmeny. Zakrátko však bylo území tohoto Albazinského vojvodství ovládnuto kozáky; vznikla tu vol´nica - kozácká republika, ale ne nadlouho - už v roce 1672 dostali tito separatisté carský pardon a zavázali se službě carovi. Čínané horlili, že "poddaní ruského státu...si podžizují naše lovce a tamější obyvatele. Dříve jsme posílali proti nim vojska, ale tato vojska je nemohla potlačit.") Od tohoto roku Číňané pečlivě sledovali ruské osady v Poamuří, shromažďovali vojska přihranici a stavěli říční flotilu. Po potlačení povstání v kontinentální Číně a na Tchaj-wanu zahájili Mandžuové vojenské operace proti Rusům...(Konflikt si vyžádal ztráty na obou stranách a Čína se rozhodla vyslat poselstvo s mírovou a obchodní smlouvou k Rusům. V poselstvu byli i jezuité - Portugalec Pereira a Francouz Gerbillon. Díky nim jsou rozhovory zachovány v latině. Čínané se totiž obávali, že by mohli Rusové navázat styky s Mongoly - Orjaty nebo s Džungarským chanátem ve střední Asii.)...Po uzavření něrčinské smlouvy byly navázány první obchodní styky mezi Čínou a Ruskem. Zboží přepravovaly ozbrojené karavany (po Velké čajové stezce z Moskvy do Pekingu - tj. přes 9300 km)...Celkový počet administrativních sil a ochrany jedné karavany dosahoval maximálně 200 lidí, více nebyla čínská vláda ochotna tolerovat...(Roku 1728 se zbudovalo obchodního centra na řece Kjachtě nedaleko Selenginska - podle dohody, domy mohly být obehnány palisádou a Rusové si zde mohli vstyčit křesťanskou svatyni. Nad městečkem byla postavena mohutná tvrz Trojickosavsk. Hned naproti Kjachtě záhy vzniklo čínské obchodní centrum Maj-ma-čen; obchodníci jedné ani druhé strany tak nemuseli platit clo! Tato aglomerace čítala na několik stovek duší. Mezi místními obchodníky se vyvynul dokonce tzv. kjachtský jazyk - jakási směsice mongolštiny a čínštiny s ruskými slovy.) Z Ruska se vyvážely do Číny především kůže...Ke konci 18. století vzrostl každoroční export na 1 200 000 kůží...v roce 1823 bylo vyvezeno 208 699 kg kožešin...v neuvěřitelném množství se vyváželo sukno, železo, plsť, slída, koberce, hřebeny, maso, brokát, ryby, olej, med a další"...Více Michal Wanner, Rusko-čínský obchod v Kjachtě a Velká čajová cesta, 1689-1861, IN: Historický obzor 25/ 2014, č. 1-2.