Dějezpytné aktuality, č.6 - Poplužní dvůr
Prostřednictvím série krátkých článků se čtenář dozví o zajímavých historických památkách a místech města Děčína a jeho okolí. Povětšinou se bude jednat o místa a pozoruhodnosti málo či více známé, leč hodnotné, které věru rozhodně stojí poznat o to více. Možná si už ani neuvědomujeme, že Děčínsko je kulturními výjimečnostmi přímo nabyté. Nemělo by se na tak neobyčejná bohatství zapomínat. Ba měli bychom se naopak občas na tyto pomnít. Nicméně na některých se podepsal již zub času, pamětihodnosti chřadnou a chátrají; o jiné je dnes naštěstí péče větší. Ale co se stane, až zapomeneme i na ně?
Dvůr poplužní
Děčín – Poplužní dvůr. Projížděli jste někdy Ústeckou ulicí nebo jeli přes Nový most, či si šli nakoupit do hypermarketu Tesco, a všimli si takové malé budovy s věžičkou? Jak se nenápadně ční u železářství Abraham. Taková hezká věž, a jaké má pěkné cimbuří. Ano, jistě víte. A že to není objekt nezajímavý, a jakou má zajímavou minulost. Nevíte? Nu nevadí, alespoň se něco nového při čtení dozvíte.
Kdopak by si byl pomyslil, že to býval kdysi panský dvůr! Víme, že se vzkazky o tomto manském dvorci či tvrzi datují už k roku 1401. Náležel Děčínskému hradu. Jelikož tu nedaleko odtud ležela vesnice s přívozem a nacházelo se kolem množství statků, plnil jistě správní a hospodářskou funkci. A že kolem Děčína takových podobných tvrzí bylo hned několik! Třebas v Želenicích, pak i na Vrabinci a v Těchlovicích. Vždy chránily důležité cesty nebo se staraly o místně důležitá hospodářství. Také v nich sídlili páni.
Majitelů vystřídal tento dvůr povíce. Pamatuje si skoro všechny pány; od manů z Vorgovic, až po Bünauské a Thuny. Leníci vrchnosti z Vanteberka rytíři Vorgovicové neměli dostatek peněž ani vlivu, a tak začala jejich tvrz chátrat. Toho využili po čase páni z Bünau a hned si pozemky vykoupili! Nu, proč by nevyužili příležitosti, když si mohli tvrz opravit a přestavět do vrchnostenského dvora? Statky tu už měli. A že tady byla půda opravdu jedna z nejúrodnějších. A tak si majetky k roku 1545 páni z Bünau rozšířili, a Děčínské panství si tak opět zcelili v jeden úhrn.
Selských statků tu bylo opravdu plno! Jedním z největších hospodářství byl statek Lerchův. A tak se nedivme, že se po něm i přilehlé okolí, široko daleko, začalo nazývat Lerchenfeld. Tento název jistou dobu dokonce suploval označení pro samotné Podmokly. Nehezky bychom mohli říkat, že se vrchnostenský dvůr posléze stal pouhým skladištěm pro zemědělská náčiní, motyky a oradla. Ale uvědomme si, že i tak byl součástí nejvýnosnějšího dvora na celém Děčínském panství! I Thunové, noví vlastníci, se těšili z toho, jak se z něj penízky jen sypou, jak jim majetek roste a roste. Ale doba pokročila. Podmokly se rozšiřovaly.
V 19. století část budov byla stržena. Jiná zase přestavěna. Vznikla pak skladiště pro hnojiva a krmiva. Dlouho se tu držel chov ovcí, koz, později i kravek. Ba, až do roku 1920 se v reálu vyráběly sýry a máslo. Potom se v něm zřídil nakrátko lihovar, pak na tom místě zase vyrostla továrna na barviva. A jindy si jej podnikatelé pronajali jako papírnu. Podnikalo se tu opravdu s čímkoli! Nu považte, co si to místo všechno pamatuje! Ale řekněme si narovinu; zkrátka a dobře, z původního dvora nezbylo zhola takřka nic. Skoro tedy. Až na pár stavení.
Ještě donedávna náležely budovy průmyslové zóně. Měly různá určení. Nicméně vše chátralo a hrozilo, že i to, co zbylo, brzy spadne. Podařilo se zachránit vlastně jen tu malou část s tou hezkou věží. Dodnes si ji můžeme prohlížet a podivovat se, co taková stavba v obklopení nákupního centra vůbec dělá. Je sice rekonstruována, přístupná však není. Upomínka na staré časy chybí. Na tak dávnou minulost se už dávno zapomnělo. Nikdo o poplužním dvoru a bývalé staré tvrzi nemluví. Raději si jít jen nakoupit, což? Není to škoda?
13. 3. 2013 LM