Dějezpytné aktuality, č.1 - Ovčí můstek
Prostřednictvím série krátkých článků se čtenář dozví o zajímavých historických památkách a místech města Děčína a jeho okolí. Povětšinou se bude jednat o místa a pozoruhodnosti málo či více známé, leč hodnotné, které věru rozhodně stojí poznat o to více. Možná si už ani neuvědomujeme, že Děčínsko je kulturními výjimečnostmi přímo nabyté. Nemělo by se na tak neobyčejná bohatství zapomínat. Ba měli bychom se naopak občas na tyto pomnít. Nicméně na některých se podepsal již zub času, pamětihodnosti chřadnou a chátrají; o jiné je dnes naštěstí péče větší. Ale co se stane, až zapomeneme i na ně?
Na most robotovat nepůjdeš? Nevadí - neprojedeš.
Děčín – Ovčí můstek. V mnoha průvodcích pro výletníky stojí psáno, že Děčín je vyhlášené město mostů. Můžeme jen dát za pravdu. Jistě by se tu dalo hovořit o mostě Tyršově přes řeku Labe, nebo mostě Staroměstském přes Ploučnici, ale nás teď spíše bude zajímat kamenná lávka o to starší. Máme na mysli tu, která se klene nad Jílovským potokem. Ano, tušíte správně, Ovčí můstek.
Obr.: Ovčí můstek (https://sphotos-a.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-prn1/563274_4496058731502_1020950485_n.jpg).
Tento nádherný vysoce vyklenutý můstek se nachází v ohbí ulice Pivovarská ústící do ulice Poděbradská; tedy směrem k Pískovně, sběrnému dvoru. Jen co by kamenem dohodil, stojí Městské divadlo. Ale zpět k můstku samotnému. Byl zbudován roku 1561 pánem Günterem z Bünau. Ovčí můstek se mu neříká jen tak náhodou. Nedaleko odtud stávala totiž osada Chrást. Dnes bychom ji těžko hledaly, protože splynula s Podmokly. Krajina se tehdy jen zelenala a kam až oko dohlédlo, všude les a louka.
Víme, že tato malá vesnice zásobovala starý hrad a město dobrými produkty a výpěstky. Později o okolí jevila vrchnost čím dál tím větší zájem, a tak si místní pozemky vykoupila. A protože obchod s vlnou opravdu velmi tou dobou vynášel, o ovce tu nebyla nouze. Na zdejším panském velkostatku byl postaven velký ovčín. A vlastně i dodnes tu část velkostatku stojí. Zkrátka a dobře, přes most nad Jílovským potokem hnali pastýři ovce na pastvu a zase zpět.
Ale proč je most tak klenutý, ptáte se? Inu, jedni praví, že je to pomsta vrchnosti vůči sedlákům. Jistý rytíř z Bünau chtěl za Jílovským potokem opravdu rozšířit pastviny pro své ovce. Na vytipovaném místě tak nechal postavit dřevěnou lávku. I co se nestalo. Potok se rozvodnil a lávka spadla. A jak ti pastýři lamentovali, že se nemohou s ovcemi přebrodit tam ani zpátky! Ať pán postaví můstek nový – lepší, kamenný. Rytíř si posteskl, protože další investice by ho mohla zruinovat.
Napadlo ho, že si vyžádá o pomoc bohaté sedláky. Ti museli složitě a horkotěžko objíždět se svými vozy Jílovský potok; zbudování mostu by jim jistě námahu ušetřilo a do města by se dostali vozci dříve. Nicméně, sedláci rytíře neměli v lásce a požadovaná výplatba nebo robota jim byla proti mysli i srsti. Rytíř naléhal. Nevyslyšeli ho, a tak se ctihodný pán rozzlobil. Můstek zbudoval na vlastní náklady, ale schválně tak, aby byl vysoký a příkrý. Povozy tak přes něj neprojely, a když náhodou projely, tak si kola poškodily. Ovcím toto klenutí však vůbec nevadilo. Proto se mu začalo říkat Ovčí můstek.
Ti druzí však mají důvod mnohem jednodušší. Pravdou je, že se Jílovským potokem plavilo dříví do nedalekého náhonu k pile, kterou vlastnil rod Thunů. Proto je klenba tak velká. Navíc klenutí mělo zabránit tomu, že se most při povodni zřítí a nenávratně spadne. A že k rozvodnění potoka docházelo každou chvíli.
Co říci závěrem? Dnes je tato dominanta, řekněme, v nelíbivém stavu. A to ne kvůli rozvodněnému potoku. Spíše je to tím, že sousedí s hlavním tahem. Kolem projíždí dennodenně nepřeberně aut, kamionů a nákladních vozů. Památka se místy rozpadá. Kameny se drolí. Byla by škoda tento starý most nechat spadnout, nemyslíte?
LM v Děčíně, 28. 2. 2013.
Vyšlo v tisku jako Z historie Děčína. Seriál Deníku 1. díl: Ovčí můstek stojí v Děčíně téměř pět set let, IN: Děčínský deník č. 157, 3-7-2013, s. 7.