Čas vánoční v Děčíně nad Labem v době První republiky
Vánoce, vánoce přicházejí! A jak že se slavilo vánoc za První republiky na Děčínsku? V této tradici vlastně pokračujeme dodnes. Bylo to úplně stejné. No, skoro. Ne každá rodina si mohla dovolit stromeček.
Už dříve na začátku 20. století bytová situace v Děčíně nad Labem a Podmoklech nebyla zrovna růžová. Čeští pracanti se museli mačkat se svými rodinami v malých kamrlících. Často spoléhali na dobrou vůli svých domácích, aby si mohli dát do pokoje stromeček. A ne každý Němec jim vyhověl. Až později se ve dvacátých letech naplno rozjela ve velkém kampaň za stromy na náměstích, aby si každý o stromeček ochuzený přišel na své. Samosebou, vztyčování stromku bylo spojeno s oslavou národního československého ducha! Nejeden politik v pohraničí při tom davy na náměstích vyzýval k dobrotě a solidaritě s bližními, nabádal k soudržnosti. A pod jeho slovy lidé nemálo pak přispěli na charitu. Euforie První republiky byla znát i v rozhlase. O vánocích promlouval ke všem, kdo poslouchal, také prezident Masaryk. Štafetu po něm převzal Beneš. Demonstrace národní jednoty československé se chápali politici, Sokolové i legionáři, ba i obyčejní lidé.
Děčíňáci si na náměstích stavěli stromky a pod nimi pěli koledy. Obdobně tak činili i u kostelů. Tuhle na rohu bylo slyšet českou koledu, tamhle zase německou. Vypadalo to v ulicích Děčína a obzvláště v Podmoklech jako na nějakém sborovém Superstár. K tomu zpívání si hráli ovšem Češi také vlastní divadlo; prostě se veselili a dávali o sobě světu znát. Pili rybí polévku, ládovali se cukrátky a čokoládkami. Jisto jistě se nejeden hnal si koupit kapra! A nejen to. Pro děti třeba rovnou k tomu nějaká cinkrdlátka, hračku nebo oděv, a pro sebe tabáček či viržínko. Proč té situace nevyužít? V každých novinách byla na každé straně reklama s dobrou radou, co si o vánocích pořídit. Ale ne každý si to mohl dovolit. Finanční situace mnoha rodin se zvláště pak zhoršila ve třicátých letech 20. století.
Než aby pořizovali něco po inzerátech, raději si koupili něco malého ve stánku nebo obchodě na náměstí ve svém městě nebo vesnici. Ale řekněme si narovinu, ono toho moc na trzích v Děčíně nad Labem a Podmoklech nebylo! Můžeme se dokonce v dobových novinách dočíst, že „trhy v Děčíně jsou mdlé“. Co s tím? Ten, kdo snad chtěl vyrazit na pověstné vánoční trhy do ciziny, nemusel dlouho otálet. Stejně jako tomu je dnes, i dříve bylo přistaveno speciálních vlaků na trhy do Drážďan. Avšak bylo možné se vypravit i jinam - do Vídně i dál. A ten, kdo zůstal v tuzemsku, si jistě zábavu našel jinde. Třeba si zabruslil na Labi nebo „přátelsky zkouloval Němce“. Se Sokolníky si mohli Děčané zahrát na sněhu fočus. A tamhle zase šupky na sáňky a frrrr z kopce.
Můžeme říci, že počas vánoc panovala poměrně dobrá nálada. Sem tam někdo něco ukradl, opil se a byl hlučný, ale to bylo vše. Četnictvo se nemuselo moc nadřít. Prostě mrtvo. A když už jsme u těch mrtvol, pak vzpomeňme na mord štědrovečerní na Děčínsku! To byla událost nevídaná. Všechny vystrašila zpráva, že došlo o čase vánočním k vraždě! Na Štědrý večer roku 1929 mladík zapíchl ve Všemilech na Děčínsku domkaře Nikolause. Holomek Stahr měl jistě pifku na Mikuláše, že mu přinesl jen brambory a uhlí namísto dobrot, a tak se rozhodl si to vypořádat s jeho jmenovcem hezky po svém. Vražda mu nestačila; zbil ženu Nikolause a nakradl si vše, co mu přišlo pod ruku. Pak utekl. Četníci ho nemuseli dlouze hledat. Jednalo se totiž o souseda zavražděného domkaře. Sousedské vztahy mezi těmito nebyly asi ty z nejlepších. Mladík se přiznal a dostal napamětnou! Odseděl si mnoho dalších Štědrých večerů za katrem! Psali o tom nejedny noviny, včetně Lidovek a Národních listů. Podobných příhod je ale poskrovnu.
Ale je pravda, že se některým Němcům stále nezamlouvalo, že musí setrvávat v První republice. Psali nejapné komentáře do svých periodik i o vánocích. Popichování to však bylo jen slovní. Přeci jen, o vánocích vládla dobrá vůle. V klidu a bezpečí domova Češi v pohraničí zůstali až ro roku 1938. Oněch koulovacích bitek bylo ale do té doby nespočet.
LM, 25.11.2013.
Vyšlo v rámci Enter DC č.12/2013, na straně 92-93 jako "DC Historie: Vánoční čas na Děčínsku"