Kniha návštěv (neaktivní kvůli spamu)

 

Kniha návštěv

Useful

Matthewsiz | 04.03.2018

I browsed through this website and you have so much useful information, bookmarked :) 

Odpovědět

Staré obaly- plechovky

Marie | 18.12.2016

Mám doma dvě staré plechovky, a vím jenom to, že to měly být obaly z drážďanské pobočky v Podmoklech( na plechovce je Bodenbach), továrny na kakao a čokoládu. Nápis na druhé plechovce asi dobře nepřečtu, ale je to něco jak Ovomalline, ale nejsem si jistá. Mohl by mi někdo říct, jak staré ty plechovky asi mohou být? Děkuji.

Odpovědět

Re: Staré obaly- plechovky

ML | 01.01.2017

Dobrý den,

záleží na tom, jak plechovky vypadají. Jistě by k přesnějšímu určení dopomohla nějaká fotografie.

ML

Odpovědět

Stav stránek

Miloš Lanč | 04.09.2016

Přátelé,

tyto www stránky a další práce na nich (jak jste si jistě povšimli) jsou momentálně ve stadiu hibernace. Občas sem tam na ně něco přihodím, ale nebude to již pravidelně.

Zdraví,

ML

Odpovědět

Aktualizace webu

Miloš Lanč | 19.01.2016

Přátelé,

po delší době jsem se rozhodl stránky Ožubavci Děčané.webnode.cz aktualizovat. Nevím, zda-li Vám tato podoba bude vyhovovat; řekněme tedy, že teď je web ve stádiu jakéhosi provisoria, než-li nashromáždím dostatek reakcí (ať už pozitivních či negativních) a podobu definitivně změním či takto popř. uchovám. Reklama na Webnode stále zůstává (pokud máte nainstalovaný Adblock nebo jiný obdobný program, jistě to pak prohlížení nevadí). Mnoho zdaru a příjemné dny,

S pozdravem

ML

Odpovědět

Aktuality

LM | 21.09.2015

Přátelé,

omlouvám se, že jsem stránky dlouho neaktualizoval. Slibuji, že se regionu Děčínska i dalším historickým zajímavostem budu v následujících dnech věnovati povíce!

S pozdravem

Miloš Lanč

Odpovědět

Národnostní složení, slovosled

Karel | 18.02.2015

Hledal jsem po internetu nějaké tabulky národnostního složení Podmokel i jiných částí Děčína před válkou a po válce, a nenašel jsem nikde nic moc konkrétního. 

Mimochodem, zaujala mě Vaše zvláštní čeština, zejména častý převrácený slovosled typu "Slovo úvodní". Takto jste se skutečně učil mluvit, nebo jste "zkažen" starými knihami používajícími takové latinismy a nevyzrálou obrozeneckou češtinou? Nicméně už Dobrovský nebo Tomíček to považovali za latinismus, a s rozvojem spisovné češtiny ve 40. letech 19. století už bylo používání nedůrazového postponovaného adjektiva na prudkém ústupu (konkrétně třeba J. K. Tyl ho v korekcích svých děl cílevědomě mýtil).

Odpovědět

Re: Národnostní složení, slovosled

LM | 22.02.2015

To jsou věru velmi zajímavé otázky. Přiznám se, že na první nedokáži přesně odpovědět. Co se týče tabulek národnostního složení na Děčínsku v období před Velkou válkou a jejich dostupnosti, věřím, že je to opravdu tristní. Vícmenéně musíme spíše nepřímo odvozovat z jiných zdrojů. Nejlépe mužeme odvodit samozřejmě počet Čechů (chcete-li později Čechoslováků) a Němců, a to například z výsledků voleb (1919, 1920 atd., vizte ku příkladu tabulky Bohuslava Štěpána v Z minulosti Děčínska I., s. 189-195), nebo z percentuélníh podílu českého obyvatelstva v jednotlivých okresech (Viz příkladně pak online článek Berana a Krystlíka Migrace Čechů ze Sudet v roce 1938; zde autoři uvádí, jak moc bylo Čechů v Děčíně a okolí před rokem 1918 pomálu. Této problematice se však věnuje článek jen nepřímo), či podle tabulek o náboženském vyznání. Leč u ostatních národů (kromě Čechů a Němců) je to o to složitější. Zastoupení nebylo až tak velké; data chybí. 

Víme, že průzkum, jak to vůbec s národnostním složením v Českých zemích vypadá, proběhl v Rakousko Uhersku až někdy v roce 1880. Zjišťovalo se pohlaví, gramotnost (schopnost psaní, čtení, počítání), rodinný stav, věk, obcovací řeč. Další sčítání pak probíhala vždy po deseti letech až do roku 1910. Tvrdilo se zpravidla, že národy (i Češi), které žijí v převážně německém prostředí, nemohou používat jinou obcovací řeč, než tu německou; tedy docházelo k velkému zkreslení. Lepší údaje máme až z Československa z roku 1921 a 1930 podle jiné metodiky sčítání (již se národy určovaly podle kmenu a mateřského jazyka, nikoliv podle obcovací řeči). Viz data a grafy Českého statistického úřadu, nebo lépe pak v online dostupné práci Šamanové Národnost ve sčítání českých zemí. Na území republiky byli Rusíni, Ukrajinci, Maďaři, jihoslované, Rumuni, Poláci a další. Je však otázkou, jak velké zastoupení měly tyto národy v jednotlivých okresech. Není mi to v případě Děčína a Podmoklí známo. Myslím si, že můžeme jen spekulovat, kolik v Děčíně před První světovou válkou žilo Lužických Srbů, Rusů nebo Poláků a dalších.

Druhá otázka byla ohledně češtiny...Inu, přiznám se, že jsem opravdu zkažen. Faktem je, že se někdy neštítím někoho i počastovat pěkným archaismem - jak kdy, podle nálady a chuti samozřejmě. Na univerzitě jsem byl označován za "češtinářského staromilce". Snad to není na škodu a neubírá to na čtivosti textu. 

Děkuji za otázky

Zdraví

LM

Odpovědět

Reklamy Webnode na webu

LM | 29.01.2015

Přátelé,

omlouvám se za reklamy - naneštěstí je přenos odeslaných dat na stránkách webnode omezen. Nebylo možné postupovati jinak. Narhuji Vám používat Adblock či jiné pluginy na vaše prohlížeče, které reklamy blokují. Mějte trpělivost - během tří měsíců bude problém vyřešen (snad). Zachovejte i nadále přízeň,

Zdraví

LM

Odpovědět

prosba

alice klaubenschalková | 14.10.2014

Dobrý den, doufám, že fungujete. Do vydání 5+2 na 24. října připravujeme články, jež se mimo jiné vztahují ke vzniku republiky. Na vašem webu jsem našla potřebné informace, nicméně bych se s Vámi potřebovala spojit (tlf), abychom to spolu doladili. Prosím, pošlete mi na mail alice.klaubenschalkova@mafra.cz na sebe telefon. Díky moc a přeji pěkný den

Odpovědět

Re: prosba

LM | 14.10.2014

Přeji dobré odpoledne, 

ozvu se Vám na mejl.

S pozdravem

LM

Odpovědět

Kniha návštěv

LM | 15.05.2014

Zde můžete zanechat nějakou tu zprávu. Klidně i neslušnou (avšak konstruktivní) kritiku. Nějaký tip na článek apod. Neváhejte a pište.

Odpovědět