Vystýlka kvítím ve staročeských domácnostech.
"Pohostinství staročeské jest takořka příslovečné. Ušlechtilý rys tento v poctivé povaze předků našich zabarven jest souladnö zvykem milým a něžným, dosud neoceněným, ale dokazujícím stálý styk jejich s přírodou a opravdový smysl pro ni. Málo jest známo, že měli zvyk poházeti podlahu kvítím buď chystajíce se uvítati hosti, nebo pro vůni, zpříjemňujíce tak sami sobě domácnost. Nejstarší zápis čteme u Thómy Štítného, dle něhož první prací bylo »vymésti« . . . dům . . . »chvoštištěm«. »Dóm hosti milému připravují dvojím obyčejem: nájprvé jej umetu a učistie; druhé ozdobie jej oponami, koberci, kvietím potrúsie.« A tak »chtiec dóm připraviti, ozdobují jej oponami, kvietím potrúsie, aby v něm bylo utěšeno býti.« Ve století XV. Rokycana připomíná zvyk tento, patrně ještě hojně rozšířený...Adam Huber z Risenbachu schvaluje a radí osvěžovati tak vzduch v obydlích, ba chválí i procházky v přírodě, nezůstávaje v tom nijak za novodobou zdravovědou: »I to také nemálo prospěšné bude k občerstvení vašich duchův, abyste se často nacházeli v zahradách a procházeli se mezi zelenými bylinami a kořením aneb kvítím, kteréž z sebe libou a čerstvou vydávají...Huber znal patrně starodávný zvyk, neboť užívá týchž slov jako Štítný a Rokycana, nabádaje krajany, aby »travou a kvítím příbytky a pokoje své potrušovali.« Zajímavo jest, že onen společenský zvyk staročeský udržel se ještě v polovici XIX. věku na Ještědsku. Kar. Světlá popisujíc pohorskou sed-nici, umytou a připravenou k přijetí vzácné návštěvy, praví, že »pod stolem bylo nasypáno lučního kvítí jako o sv. Janě Křtiteli...čisté světnici ustelou pod stůl jako lůžko v předvečer sv. Jana Křtitele a postelou lože to kvítím; tomu se říká »postýlka svatojanská.« Věří pak se, že sv. Jan Křt. přijde v noci vyspat se tam a tak posvětí kvítí na loži...Dr. Z. Winter přiřaďuje ovšem na srovnanou se slovy Rokycanovými a Huberovými doklad, že anglická královna Alžběta r. 1598 přijímala hosti v sále vystlaném senem." Sděluje Jan Soukup, Staročeský zvyk: stláti světnici kvítím. Příspěvek ku výkladu spisů Tomy ze Štítného., IN: Český lid XVII, Praha 1908, s. 327-328.