Kjachta: centrum rusko-čínského obchodu

01.05.2014 13:32

"Jako Benátky na břehu Středozemního moře, tak Kjachta na hranici stepního Mongolska hrála roli obchodního přístavu. Sem rovněž mířily koráby, koráby pouště, velbloudi se svým těžkým nákladem, naložení čínským a jiným asijským zbožím, obklopeni mongolskými jezdci sežlutými bezvousými obličeji...Obchodníci z Asie, Evropy a posléze i Ameriky soustředili svůj obchod do jihočínského Kantonu, na severu (ve Kjachtě) obchodovali Rusové...První kontakty mezi ruskými knížectvími a Čínou proběhly pravděpodobně ve 13.století. V té době byly obě země po dlouhou dobu ve sféře vlivu jediného státu – Mongolské říše. V 16. století za Ivana Hrozného byla vyslána dvě poselstva, aby našla cestu do Číny přes Střední Asii a Mongolsko...V roce 1618 do Pekingu dorazila diplomatická mise kozáka Ivana Petlina. (Ten odmítl rituálně padnout císaři k nohám a proto se) čínská vláda k ruským osadníkům chovala nepřátelsky. (Mezitím se Rusům podařilo v oblasti Amuru opanovat místní kmeny. Zakrátko však bylo území tohoto Albazinského vojvodství ovládnuto kozáky; vznikla tu vol´nica - kozácká republika, ale ne nadlouho - už v roce 1672 dostali tito separatisté carský pardon a zavázali se službě carovi. Čínané horlili, že "poddaní ruského státu...si podžizují naše lovce a tamější obyvatele. Dříve jsme posílali proti nim vojska, ale tato vojska je nemohla potlačit.") Od tohoto roku Číňané pečlivě sledovali ruské osady v Poamuří, shromažďovali vojska přihranici a stavěli říční flotilu. Po potlačení povstání v kontinentální Číně a na Tchaj-wanu zahájili Mandžuové vojenské operace proti Rusům...(Konflikt si vyžádal ztráty na obou stranách a Čína se rozhodla vyslat poselstvo s mírovou a obchodní smlouvou k Rusům. V poselstvu byli i jezuité - Portugalec Pereira a Francouz Gerbillon. Díky nim jsou rozhovory zachovány v latině. Čínané se totiž obávali, že by mohli Rusové navázat styky s Mongoly - Orjaty nebo s Džungarským chanátem ve střední Asii.)...Po uzavření něrčinské smlouvy byly navázány první obchodní styky mezi Čínou a Ruskem. Zboží přepravovaly ozbrojené karavany (po Velké čajové stezce z Moskvy do Pekingu - tj. přes 9300 km)...Celkový počet administrativních sil a ochrany jedné karavany dosahoval maximálně 200 lidí, více nebyla čínská vláda ochotna tolerovat...(Roku 1728 se zbudovalo obchodního centra na řece Kjachtě nedaleko Selenginska - podle dohody, domy mohly být obehnány palisádou a Rusové si zde mohli vstyčit křesťanskou svatyni. Nad městečkem byla postavena mohutná tvrz Trojickosavsk. Hned naproti Kjachtě záhy vzniklo čínské obchodní centrum Maj-ma-čen; obchodníci jedné ani druhé strany tak nemuseli platit clo! Tato aglomerace čítala na několik stovek duší. Mezi místními obchodníky se vyvynul dokonce tzv. kjachtský jazyk - jakási směsice mongolštiny a čínštiny s ruskými slovy.) Z Ruska se vyvážely do Číny především kůže...Ke konci 18. století vzrostl každoroční export na 1 200 000 kůží...v roce 1823 bylo vyvezeno 208 699 kg kožešin...v neuvěřitelném množství se vyváželo sukno, železo, plsť, slída, koberce, hřebeny, maso, brokát, ryby, olej, med a další"...Více Michal Wanner, Rusko-čínský obchod v Kjachtě a Velká čajová cesta, 1689-1861, IN: Historický obzor 25/ 2014, č. 1-2.