Hrátky pseudo-Adamitek o svatojánské noci u Litomyšle

14.06.2015 07:09

"V okolí Litomyšle jsou staří pamětníci, kteří se dobře pamatují na staré zvyky a obyčeje, které z venkova tak rázovitého pomalu nátlakem tak zvaného pokroku mizí, až vymizí s kroji a písněmi úplně. Mnozí pamatují se, mnozí a doslechu mohou dosvědčiti, že mladé dívky v letních nocích týdne svatojanského vybíhaly do přírody pouze v košilce a kanafasce, prostovlasé neb pod babkou, bosé, pochodily, proběhly se a nalokaly nočné vůně z kvetoucího obilí a luk, aby prý se jim dobře spalo. Ohnivější pak dívky a mladé ženy bezdětné vycházely dále do přírody a kvetoucích žitných polí, kde pověsily »háby« na strom...neb ukryly do žitného pole, a tak pobíhaly po mezích kol kvetoucích žit ve vlahé rose. A když nasytily se vůně, opelily z kvetoucích žitných polí, rychle se oblékly a běžely domů, aby se jim dobře spalo, a měly krásné sny. Zdávalo se jim prý o andílcích s kučeravými vlásky, tak jak si to nejčastěji přály. Často se stávalo, že hoši vypozorovali tajné výlety dívek. Bylo neodpustitelnou urážkou, kdyby cestu dívce zastoupili, z úkrytu pokřikovali a těžce by toho nesli, kdyby šaty dívkám vyměnili neb uschovali.Dívka vycházející do přírody měla tolik vroucích přání, z nichž vycházelo nejpřednější, aby se brzo vdala a těšila se spokojené domácnosti. Mladé vdané bezdětné ženy věřily, že kvetoucí žito má blahodárný účinek jako rosa na kvetoucí mateřídoušce v čarodějné noci svatojanské...Náhle roznesla se pověst, rostla, jak se šířila, že na Litomyšlsku řádí stoupenci dávných Adamitů...Tenkráte o tom psali z neznalosti, že je to zbytek sekty adamitské a také úřady věnovaly pozornost těmto planým pověstem..." Bóža Dvořák, „Adamité" v nocí svatojanské na Litomyšlsku., IN: Český lid. Sborník věnovaný studiu lidu československého v Čechách a Moravě, ve Slezsku a na Slovensku a v Podkarpatské rusi XXVII, Praha 1927, s. 321-322.