Zvláštnosti pohřebního ritu odsouzenců

24.09.2013 11:28

"Místem pohřbu sebevrahů či zemřelých při neštěstí, vraždě nebo větší násilné události bývaly již od dávných dob rozcestí, křižovatky cest, ale i hranice území či pole. Tato tradice přetrvávala ještě v době, kdy už platilo nařízení Josefa II. pohřbívat sebevrahy na hřbitovech. Pokud ho bylo uposlechnuto, měli sebevrazi v rámci hřbitova vyhrazeno místo, nejčastěji při hřbitovní zdi, stejně jako ho měly vyhrazeno i nepokřtěné děti. Odlehlost míst, kde byli sebevrazi pohřbíváni, vyplývá i ze snahy zamezit jejich návratu. (Proto se setkáváme s tím, že byli nebožtíci svazováni. Na břich či záda jim byl dáván balvan, aby nevstali, do úst jim byli sypány kamínky, nebo jim byla oddělena hlava od těla, apod.)...Kostra ženy se stopami probodnutí kůlem může být dokladem jak protivampirického opatření, tak i hrdelního trestu udělovaného od středověku za zabití novorozence. Podobně kostra s lebkou uloženou mezi nohy či při těle může opět dokládat trest stětím, ale i ochranu před návratem mrtvého...Kromě Dolního Slezska jsou takové doklady trestu známy z Dánska či Německa, kde byla v Langenfeldu nalezena lebka ženy ve věku kolem třiceti let probitá 48cm dlouhým železným hřebem z temenní části do ­oblasti krční. Nález je datován do 16.–18. století a jde, stejně jako v případě analogie z Dolního Slezska, o doklad přibití lebky po předchozím stětí. Lebky byly v takovém případě přibity na šibenici, speciální konstrukci u rozcestí nebo u městských bran...(Klidné spočinutí či smíření duše se zabezpečovalo) pomocí složitého rituálu. Pokud nebyl tento rituál proveden správně, bylo nutné jej později opakovat...Způsobem zmírnění velmi ponižujícího a zneucťujícího trestu, jakým bylo oběšení, bylo právě ustanovení, že popravený bude ze šibenice sundán vzápětí či brzy po vykonání trestu...S pozůstatky sebevrahů i popravených osob mohl manipulovat pouze kat a jeho pomocníci...kat si za takovou práci nechával zaplatit honoráře srovnatelné s částkami za nejnáročnější způsoby poprav...Jestliže se dotyčný zabil oběšením, mohla být na jeho krku ponechána oprátka a tělo zahrabáno tak, že nad zemí zůstala tři stopy dlouhá část provazu (tzv. oslovský pohřeb)...U koster sťatých osob jsou časté doklady utrpení odsouzence i náročnosti katovského řemesla. Jsou jimi stopy na krčních obratlech ukazující na opakované pokusy o stětí, které bylo leckdy úspěšné až na pátý či šestý pokus. Kat měl možnost tří pokusů k řádnému provedení exekuce, na základě stop na kostech i písemných zpráv je zřejmé, že to...nestačilo. Mezi pohřby odsouzenců převažují pohřby mužů,..." Více Petr SOKOL, Trest, strach a neúcta. Pohřební ritus odsouzenců, IN: ĎAS (online). Dostupné z www: http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/3/trest-strach-a-neucta/ (cit. 24-9-2013).