Obyčeje při stínání kohouta

17.06.2013 00:15

"Při svatbách valašských jest obyčej, že stínají kohouta a připravují jej za pokrm hostům a hudcům. Než se ke stínání přikročí, vynese se nad kohoutem výrok smrti a vyčte se mu, co zlého ve světe již byl spáchal. Na Vsetíně zní ten ortel následovně: ´...Všem vůbec se oznamuje a na vědomí dává, jaká sentencí tomuto nešlechetnému škůdci přišla: nebo jest uznáno, že pro jeho škodné a nešlechetné skutky, kteréž on od svéj mladosti páchal, do stodol dirou lezl, do plovně mocně se vlomil, cepy a ohrabečnice z klínků shodil, a ještě bosýma nohama po tom chodil a při tom také veliké násilí činil, žádného se nestyděl, ani nebál, nech byla sestra nebo tetka, a třeba jeho vlastní matka, na smetniskoch slobodně sobě počínal; a tak tedy pro jeho neřádné chování má býti na hrdle trestaný, horkou vodou opařený, ze svých šatou svlečený a zase potom k horkému právu přistavený,, s nudlema uvařený, aneb na rožni upečený, a pro pány muzikanty a pány mládence od panen družiček na stůl přinesený, aby se najedli, napili a při jeho truchlivé a žalostné smrti veseli a radostni byli.´ (V okrese přeloučském, Holotíně zase)´...Procestoval jsem celé mocnářství...až jedenkráte jsem přicestoval na okres přeloučský do obce Holotína...vpálil jsem tedy do hostince...při tom se ptám hostinského, co jest zde nového...On praví, že se jim nasadil do obce takový nezdárný zločinec slepičí, že s ním vydržet nemůžou, co dělá v obci za nezbednost a žádnýho se nechce bát; ze dvora na dvůr, ze stavení do stavení sem tam přebíhá, velkou nezbednost se slepicemi dělá, a nebylo na tom dost v Holotíně, ještě přecházel do jiných obcí... a usnesly se, že jak ho dostanou, tak že ho odevzdají k soudu a že mu musí být vydán ortel k smrti...I dozvěděli se o mně, že já takového práva mám, že ho můžu odsoudit a na smrt vydat, a odevzdaly mi ho do moci...´Odsouzen jest za velký zločin k smrti... o dvanácti mázech piva a osmi žejdlíkách kořalky. (V Poličce se pronášelo při mlácení kohouta cepem:) ´Vzácné shromáždění, račte poslechnouti, jakých nešlechetností a hrozných zločinů se tento náš deliquent dopustil a jaká velká šelma již z mládí byl... Hned když na ten bídný svět přijít měl, již o špatném skutku přemýšlel...Do školy nechodil, za to se do osmého roku kojil...Trápil nejprve předměstské slepičky...vlít oknem do mlejnice a sežral tam celý hektolitr pšenice...Do Ameriky za Jelínkem na cestu se dal, a tam silno kominíka pozobal...u Litomyšle spáchal hrozný skutek, zapálil tam rybník a dříve nežli útek, pochytal z něj ryby a v potoce je utopil, aby svou zlost na jiném si ukrotil. (Následuje velmi dlouhý výčet nepříčetností, kterých se kohout dopustil)...Potom po dlouhé poradě jest odsouzen a nález jeho smrti takto vynesen: Umři, chlape, umři smrtí cepem, nebudeš více běhati tímto světem, důkaz tvojích nešlechetností udělá konec tvojí radosti, nechceme tě déle mít, proto tě dáme cepem štít!" Více v POPELKA-ZÍBRT, Řeči při stínání kohouta a shazování kozla, IN: Český lid VI, Praha 1897, s. 541-544.