O původu vánoční koledy podle mnichů břevnovských

03.01.2014 10:33

"Roku 1889 vydal v Bonnu Hermann Usener knihu »Das Weihnachtsfest«...kde uvažuje o vzniku vánoc, obřadů církevních i přidružených pak obyčejů a pověr lidových (a to mimo jiné i na území Čech. Zdrojem jest pak Břevnovský mnich Aleš, či mnich Jan z Holešova)...Koledovali nábožně kanovníci (bylo předepsáno r. 1350, kolik dostanou koledy od arcibiskupa a hodnostářů). Chodili bujně a rozpustile žáci (studenti), obecní zřízenci, chasníci řemesel některých (sladovníci, mlynáři), ba i kat i lidé opovržení...Důležitý jest výpisek z vyčítavého, mravokárneho traktátu Mistra Jakoubka ze Stříbra proti zlořádům a nemravům studentským při koledách. Sv. Vojtěch prý obchůzky kolední zavedl, ale zkazily se úplně vinou rozpustilých a vyděračných žáků. (Setkáme se v té době s koledami staročeskými a protikoledami latinskými.)...většina těchto starodávných zvyků, pověr, věšteb posavad nevymizela, že v úpravě, málo jen otřelé tokem šesti věků, posavad mezi lidem československým i v městech se zálibou se opakují, udržují. Křesťanský, zbožný výklad těchto vánočních zvyků, mravokárné šlehy, nevyhladily těchto před-křesťanských přežitků. Lid si obyčeje nevykládal podle návodu církevního, po kresťansku, než podle starého způsobu, když se přiblížila výroční doba zimního slunovratu, dávno před křesťanstvím a všude po světě i pak po křtu hlučně a radostně slavil vítězství nad krutou vládou mořivé zimy a začátek světla, tepla, obrození přírody veškeré...Píseň kolední, zapsaná podle paměti mnicha Alše od Jana z Holešova (Vele, vele, stojí dubec prostřed dvora) jest zapsána souhlasně v jiné ještě památce staročeské, ve sbírce Kázání kněze Matěje s českými glosami z r. 1436... Kazatel Matěj souhlasně s mnichy Alšem a Janem z Holešova soudí, že je to upomínka na pohanské vzývání božstva babylonského Bel...Čechové pohané vzývali modly. Ctili boha babylonského, jménem Bel. Slované přišli z Babylonska do Chorvatska a odtud do země, pojmenované Čechy...koledy »Bele, Bele, stojí dubec prostřed dvora« (pak: Vele, vele...)...moravské koledy podnes začínají: »Belej, belej, synu můj! Belej, hajej...« a pod. Souvisí to se začátkem této nejstarší dochované koledy staročeské (Bele, Bele)? Nezvyklé slovo snadno podobou svedlo k násilnému dohadu o božstvu Bel...Biskup sv. Vojtěch, nebo biskup Kosmas až za vlády knížete Břetislava, vyhlazovatele pohanských přežitků, zavedli místo pohanských obchůzek na začátku měsíce s modlami jen jednu obchůzku kněžstva křesťanského, na Štědrý den, o vánocích, po domech věřících, koledy...(Od té doby) kněžstvo koleduje a posvěceným kadidlem v domě kadí. Nazývá se to koleda..." Více a dlouze Čeněk Zíbrt, Břevnovský mnich Aleš o staročeském slavení vánoc (o koledě) ve věku 14., IN: Český lid XIV., Praha 1924, s. 81-89.