Nelehké živobytí chovanců špitálních.

06.02.2014 21:45

"Chovancům špitálním nevedlo se ve všech domech špitálních stejně. Byly špitály velmi bohaté a byly zase domy špitální, kde se chovancům jejich dostalo jen přístřeší. O všechny ostatní potřeby životní musili se špitálníci starati sami, ať se to týkalo stravy, oděvu, topiva nebo svítiva...Že však i přespání v domě pod krytom střechou bývalo již za dávných dob velikým dobrodiním, vysvítá ze starých zpráv o založení špitálu blahoslavenou Anežkou Českou ve století třináctém na Větším městě Pražském, z nichž je patrno, že tehdy chudina i mrzáci v Praze, kteří neměli vlastního přístřeší, za zimní doby uikrývali se v popelišti asi v těch místech, kde nyní stojí nová část kláštera křižovnického. Tehdy tam sváželi smetí a popel z celé Prahy. A proto, jaký div, že špitálníci některých chudých domů špitálních »léhali« před kostely, hledíce si živobytí vydělati žebrotou...Lidé špitální, kteří neměli celého špitálního zaopatření, byli nuceni chléb vezdejší všelijak si sháněti. Tak na příklad je známo, že lidé ubytovaní ve špitále Malostranském živi byli na větším díle z almužen, kterých se jim obzvláště v neděli po mši svaté dostávalo, když se služby boží v kostelích konaly a dále z almužen, které dostávali při pohřbech...Kromě toho, co si špitálníci na hřbitovech a u dveří chrámových vyžebrali, nebo co jim bylo posláno od dobrodinců nebo zbožnými občany kšaftovně odkázáno, dostávalo se jim od konšelů všeličehos na přilepšenou...Že ještě za dob císaře Rudolfa II. zatoulali se vepříci nezřídka do ulic pražských, vidno z toho, že v řádu bezpečnostním z roku 1598 bylo určeno na základě sněmovního usnesení z roku 1597, toto: »Z strany dobytka svinského, kterýž se po ulicích toulá, přikazovati ráčíme, aby toho po dnešní den více trpíno nebylo. Jestiže by pak se kdokoli podle tohoto nařízení našeho v tom poslušně nezachoval, tedy takový dobytek od práva vzat a pro chudé do špitálu obrácen, nicméně také ten, komuž by ty svině náležely, pěti kopami grošů českých (tolikrát, kolikrát by se toho dopustili) pokutován, a to tolikéž na lepší vychování chudých špitálských almužníků oddáno býti má.« Mívali se tedy ve špitálech, když takový svinský dobytek na ulici byl chycen, dobře." Rudolf Secký, Jak byli v Čechách za starých dob stravováni lidé ve špitálech., In: Český lid XXX., s. 99-107.