Grónsko: země vikingů

04.01.2014 11:37

"Dobou vrcholného rozkvětu osídlení v Grónsku bylo 12. a 13. století, kdy na ostrově žilo něco mezi 3 až 6000 Gróňanů (kromě domorodých Inuitů). Byli to samozřejmě křesťané, nejspíše jen mezi osadníky z první kolonizační vlny bychom ještě našli příznivce starého náboženství – tím byl dle ság i Erik Zrzavý (Kolonizace Grónska a cesty do Ameriky, podniknuté brzy po ní, jsou spojovány s postavami Erika Zrzavého-Thorvaldssona a jeho synů). K dispozici měli nejenom několik desítek většinou malých kostelíků, ale od roku 1126 také svého biskupa...Pravděpodobně od konce 12. století byl rozvoj duchovních a církevních záležitostí v Grónsku podpořen i vznikem augustiniánského kláštera a benediktinského konviktu...biskupské sídlo bylo významným organizačním a snad i mocenským centrem, nejspíše ovšem v kooperaci s potomky Erika Zrzavého či jinými náčelníky...Základem hospodaření bylo pastevectví, a to především ovcí, které měly malé nároky na pastvu a dokázaly strávit venku i celý rok. Kromě nich máme doklady o chovu (a konzumaci) koz a hovězího dobytka, prasat a výjimečně koní. Zvířata byla chována především na mléko a mléčné produkty, vítaný zdroj tuků a bílkovin. Chov hovězího dobytka, který má větší nároky na kvalitu a kvantitu pastvin než ovce a kozy, je nutné chápat také jako věc prestiže... Z divokých zvířat byli loveni především sobi, příležitostně přes léto a hromadně na podzim, když se jejich stáda přesunovala z hor a ledovcových plání na přece jen teplejší mořské pobřeží...Hlavní složkou potravy všech Gróňanů však byli tuleni, lovení nejspíše do sítí nebo ubíjení na krách a na pevnině; jejich kosti tvoří většinu z dnešních archeologických nálezů spolu s kostmi mrožů, narvalů a velryb...Dováželo se sice obilí, snad rovnou mouka, ale nejspíše převážně pro církevní účely, stejně jako víno. Jeden z pozdějších pramenů, tzv. Královské zrcadlo (Kónungsskuggsjá) z poloviny 13. století, mluví o tom, že Gróňané nikdy nepoznali chléb, což je nejspíše pravdivé tvrzení...Problematická je otázka vlastního zpracovávání železa v Grónsku. Ačkoliv se zdá, že součástí některých statků byly jednoduché kovářské výhně, nedostatek dřeva (z něhož by se dále muselo vyrobit dřevěné uhlí) i nedostatek povrchově sbírané železné rudy jsou vážnými protiargumenty... Kromě vysoce kvalitního vlněného sukna bylo Grónsko zdrojem i exotičtějšího zboží: extrémně pevných lan z mroží kůže, samotných kůží a kožešin, tuleního a velrybího tuku (oleje) a vysoce luxusních předmětů – mrožích klů, narvalích rohů a živých polárních zvířat, sokolů a medvědů. Mrožovina sloužila jako náhradní surovina za dražší a do 13. století velmi obtížně dostupnou slonovinu. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že počet předmětů z mrožoviny se v západní Evropě prudce zvýšil právě od konce desátého století (a klesá od konce třináctého). Nabízí se tak souvislost s obdobím skandinávského osídlení v Grónsku." Více Vladimír Polách, Erik Zrzavý a jeho synové. Vikingové ve středověkém Grónsku (online), IN: ĎAS. Dostupné z www: http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2005/10/erik-zrzavy-a-jeho-synove/ (cit. 4-1-2014).