Dějezpytné aktuality, č.5 - Vzpomínka na Fra. Jošta

16.06.2013 23:17

Prostřednictvím série krátkých článků se čtenář dozví o zajímavých historických památkách a místech města Děčína a jeho okolí. Povětšinou se bude jednat o místa a pozoruhodnosti málo či více známé, leč hodnotné, které věru rozhodně stojí poznat o to více. Možná si už ani neuvědomujeme, že Děčínsko je kulturními výjimečnostmi přímo nabyté. Nemělo by se na tak neobyčejná bohatství zapomínat. Ba měli bychom se naopak občas na tyto pomnít. Nicméně na některých se podepsal již zub času, pamětihodnosti chřadnou a chátrají; o jiné je dnes naštěstí péče větší. Ale co se stane, až zapomeneme i na ně?

 

Flóra nejen k podívaní.

 

DěčínVzpomínka na Františka Jošta. Město Děčín bylo v 19. století široko daleko ve známosti nejen svými mosty a nádhernou okolní krajinou. Úžasná barokní, secesní, ba i gotická a renesanční architektura, pestré památky a skvostná umělecká díla, ta tak lákala, takřka kohokoli nadchla! Vskutku nádherné letovisko vhodné k odpočinku a relaxaci! Kdo by se nechtěl třeba parníkem svést po řece a vše kolko obdivovat? A opravdu, nedaleko odtud vyrostly lázně a hotely. Ano, mluvím tu o Žlebu a Jalůvčí. Turisté se jen hrnuli. I zámek se pyšnil mnoha krásami. A některé z nich se skrývaly jen v zámeckých zahradách. Jen považte, není příjemné se jen tak procházet po parku, který si cenili mnozí v Evropě?

 

Thunové se velmi snažili Děčín zvelebit. Krásu nacházeli pak i v botanice a přírodě. Vždyť o tom svědčí i založení Libverdy k roku 1850. Zemědělsko-zahradnická škola dosahovala vskutku vysokých kvalit. Mohla se bravurně vyrovnat jiným školám stejného zaměření v Rakousko-Uhersku. Pár let před tím, nechali Thunové zbudovat hned pod zámkem velký lesní park. Byl skvostný. Lidé se procházeli po cestičkách, jedli a odpočívali na trávě a vůbec se těšili z okolní přírody. Skalní průchod a Řetězový most se také líbil. Most je jen tak mimochodem prvním svého druhu v Čechách. Ani zámek samotný nezůstal stranou. Vrchní zámecký zahradník je opravdu velký odborník ve svém řemesle, chlubili se jistě každému.

 

Oranžérie a skleníky, vinná réva, kořenná zahrádka. Pak ale i ananasovníky, fíkovníky, citronovníky. Páni se mohli těšit z broskví a pomerančů. Dámy si rády přivoněly k nádherně rozkvetlým růžím, orchidejím a kaméliím. Věru nic tu na stupňovitých terasách a zahrádkám nechybělo! Pěstovalo se tu vše od nejroztodivnějšího ovoce a tropických rostlin, až po nejrůznější květiny a domácí flóru. Jeden druh orchideje nese dodnes se ctí jméno tohoto mistra, zahradníka Františka Jošta.

 

František Jošt se velmi snažil, aby se zahrady vyrovnaly těm, které viděl jinde v Evropě. Procestoval Anglii, Nizozemí a Německé země, odtud čerpal svou inspiraci. Jako vrchní zahradník se zasloužil o to, že Děčín vyrostl do krásy. Byl členem několikera světově uznávaných kolegií a botanických společností. Pracoval v zahradách, ale také přednášel v Libverdě. Vskutku to byl člověk, který město Děčín velmi proslavil! Ale naneštěstí předčasně skonal.

 

Víme, že během projížďky na skále za Ovčím můstkem, nešťastnou náhodou došlo k tragédii. Roku 1862 byl František Jošt zastřelen. Se svými přáteli si totiž vyjel do místního lesíka za zábavou. Nejen se kochat krajinou, ale hlavně si zalovit. Ale co se nestalo! Zbloudilá kulka ukončila Joštův život. A tak byl na tomto místě vztyčen malý pomníček. Takřka se naň zapomnělo, naštěstí ale byl rekonstruován. Dodnes tam stojí. Můžeme se k němu dostat hned z Albánské ulice na Letné v Podmoklech.

 

Závěrem by bylo dobré si připomenout jednu věc. Jen díky němu vykvetla poprvé na evropském kontinentě tropická Victoria amazonia. Mluvilo se o tom všude. Odborníci i široká veřejnost si o tom štěbetala a vášnivě hovořila, jak jen je to k úžasu! Dokonce i saský král se přijel na leknín podívat, jak byl zvědavý. A kde že vyrostla? Tady, v Děčíně!   

 

7. 3. 2013, LM