Dějezpytné aktuality, č.4 - Most císařovny Alžběty

16.06.2013 23:13

Prostřednictvím série krátkých článků se čtenář dozví o zajímavých historických památkách a místech města Děčína a jeho okolí. Povětšinou se bude jednat o místa a pozoruhodnosti málo či více známé, leč hodnotné, které věru rozhodně stojí poznat o to více. Možná si už ani neuvědomujeme, že Děčínsko je kulturními výjimečnostmi přímo nabyté. Nemělo by se na tak neobyčejná bohatství zapomínat. Ba měli bychom se naopak občas na tyto pomnít. Nicméně na některých se podepsal již zub času, pamětihodnosti chřadnou a chátrají; o jiné je dnes naštěstí péče větší. Ale co se stane, až zapomeneme i na ně?

 

Alžběto, kde ti je konec!

 

DěčínMost císařovny Alžběty. Dovolím si tvrdit, že most, ze všech mostů v Čechách zcela nejkrásnější, se nacházel právě v Děčíně. Tehdy spojoval Tetchen a Bodenbach, dříve ještě dvě samostatná města. Děčín byl na počátku 20. století tak trochu již hospodářsky upozaděn. Podmokly se rychle rozvíjeli a jejich význam rostl závratným tempem. Ba dokonce i dráha s nádražím ležela na druhém břehu Labe. Co s tím dělat? Postavit most přeci a spojit obé strany. A tím tak obnovit konkurenceschopnost Děčína vůči Podmoklům i dalším centrům v okolí. Investovali do něj snad všichni zámožní pomístní průmyslníci, malí i velcí obchodníci, taktéž i samotný hrabě František Antonín Thun. Řetězový most nesl jméno císařovny Alžběty a stál na místě dnešního mostu dr. Miroslava Tyrše.

 

Byl krásný. Řetězový. Nádherné kamenné pilíře bylo vidět už z velké dálky. Mostovka byla z kvalitního dřeva. A že stavba nebyla levná. A proto, když chtěl někdo projet automobilem nebo přes něj pěšky přejít, musel si to řádně zaplatit! Nu opravdu, platilo se mýtné. U paty mostu, na jedné i druhé straně, stála malá boudička, u které se musel každý zastavit a malou částkou si za průchod zaplatit. A to jednu korunu pro pěšího a celých osm korun za povoz! Lidem se most záhy zalíbil. Lehce si na něj zvykli. Koneckonců, přemostění Labe na tomto místě, ulehčilo cestování do Podmokel a jeho okolí, třebas i do Jalůvčí a Žlebu. Jistě ho využívali čile i pracanti, námořníci a celníci z blízkého přístavu s překladištěm, když ve Weiheru (dnešním Labském nábřeží) naproti v lodnických hospodách hledali obveselení a dobré jídlo po celodenní šichtě.

 

A když už jsme u té plavby; přístavišť tu bylo hned několik! Jak v Podmoklech, tak i v Děčíně. Paroplavba jen kvetla. Celá lodní doprava jakbysmet. Nebylo to s podivem. Historie Děčína byla přeci odjakživa spojena s řekou Labe. Čtenář jistě také ví, že Děčínsko bylo od jisté doby vyhlášeným letoviskem. Mnoho turistů tu trávilo své volné chvilky v místních lázních a restauracích. Věru, voda velmi ovlivňovala životy lidí v našem městě. A to jak v dobrém i ve zlém. Jarní povodně potrápily kdekoho. Škody na majetku byly takřka tradiční. Ale vlastně jen díky Labi a říční dopravě našlo mnoho lidí zaměstnání. Avšak když bylo naopak vody málo a ukázal se Hladový kámen, některé rodiny se už už strachovaly, aby nepřišly o práci a obživu.

 

Ale to jsme trochu odbočili od tématu, zpět k mostu císařovny Alžběty. Pravdou je, že most byl sice opravdu nádherný, avšak přestal splňovat technické a hlavně pak dopravní požadavky rychle rozvíjejícího se průmyslu a hospodářství severních Čech a nedalekých Němec. Začal se pod tíhou automobilů a vozů prohýbat. Roku 1915 dřevěná mostovka znenadání chytla od přeskočivší jiskry z komína parníku, který právě pod mostem proplouval. To byla pohroma. A bylo rozhodnuto! Pryč s ním.

 

Dalších dvacet let ještě sloužil, ale pak byl starý most důmyslně odstraněn. Inženýři se opravdu na projektu i realizaci, jak se tak říká, vyřádili. Na původní zdatné kamenné pilíře byl položen most nový! Ocelový silniční most instalovali Škodovy závody v roce 1933 a věrně slouží dodnes. Nese název našeho významného rodáka dr. Tyrše. Tento má v Děčíně hned několik pamětihodností. Tuhle sochu, tuhle dům, ba má i vlastní museum. Nicméně, na most řetězový by se také zapomínat nemělo. Škoda jen, že ho v současnosti můžeme obdivovat pouze na fotografiích a pohlednicích.

 

LM, 7. 3. 2013.