Cirkusy v Čechách na počátku 19. století

07.02.2014 18:14

"Záliba neznámého sběratele na sklonku věku XVIII. a na počátku věku XIX. zachránila před zapomenutím i před zkázou dvě veliké sbírky plakátů, návěští; cedulí, jimiž komedianti potulní, akrobati, provazolezci, krotitelé zvířat divokých, majitelé kukátek, rarit, automatických divadélek, krasojezdci v cirkusech, hudební kočující umělci, běhouni, tanečníci na chůdách atd. atd. oznamovali svůj příchod, lákali slovem i obrazem neumělým, dřevorytem, obecenstvo k návštěvě, slibujíce požitek a zábavu i poučení...Zajímají slohem části slovesné i způsobem vyobrazení, tenkráte časovým. Snadno si domyslíme, že tito komedianti, provazolezci, rychloběžci, kukátkáři atd. též po venkově českém kočovali a podobnými produkcemi, komediemi a raritami lid český bavili...Nejsou to cedule všecky vypočítané jen na zvědavost a touhu po zábavě. Některé, zvláště při popisu eskymáků, černochů, indiánů, lidí zámořských, učeně vykládají tehdejší vědomosti anthropologické a ethnografické. Jiné při líčení cizokrajných zvířat rozpřádají s povídanou vážností tehdejší nauky o životě zvířat divokých, o jejich krocení, o krajinách, odkud jsou přivezeny...Události veřejné, politické a válečné, lákaly při obrazech, živých sochách, fantasmagoriích (jak se říkalo kouzelným obrazům) ke znázornění osob, vynikajících v těchto událostech, panovníků, vojevůdců, diplomatů. Že tu bylo vykázáno místo i pověstným vrahům, lupičům, podvodníkům, rozumí se zřejmě při zvědavosti diváků a posluchačů...Text plakátů, pozvánek od mezinárodních kočujících umělců, komediantů, zvěřinců, většinou za tehdejšího ještě úpadku národního uvědomění českého byl ovšem zpravidla německý, ale jsou i české řádky...(Příkladně) S vysokým povolením ukazoval v Platýze J. Hill r. 1812 podivnou společnost indiánských divochů a černošku. Dovolává se napřed učených theorií o rozrodu pokolení lidského...Zvláště upozorňuje, jak divoch na právo obětuje býčí hlavě a Afričanka krokodilu, jak napodobuje divná tato rodina shledávání se v lesích a pouštích, válčení, zajetí, ženitbu, tanec, zpěv, obřady náboženské, ničení a kult ohně, zábavy. Dvakráte denně jedí, trhají živá kuřata a pojídají kokosové ořechy...Až z Hollandska prý zavítal do Prahy G. Jordaan potěšit obecenstvo nevídaným zjevem přírodním. Ukazoval dvě ženy, obryni a trpaslkyni...(Jinde zase) Měšťan Tredee z Augspurku dovezl na pouť po Čechách r. 1819 opici, oděnou na způsob Savojských kolovrátkářů, hrající na niněru (kobylí hlavu). Umí také lézti po provaze. Hraje podivně jemně a zase rázně, až prý překvapí tento cit pro odstíny hudebního umění. Po jejím výkonu jezdí pudlík na černém psu a bázlivý zajíc střílí směle z nabité pistole...Skok krkolomný přes četu vojáků střílejících, tak zvaný Bataillen-sprung, byl obvyklým lákadlem tehdejších návštěvníků komedií a cirkusů. Majitel Alex. Terzy zve do Konviktu r. 1817 na komedii, čili na představení hollandsko-gymnastické společnosti provazotanečníků a skokanů. Umělci prý řevní mezi sebou, nutno vymýšleti zábavy nové, překvapující. Proto malý Rus zatančí na provaze kozáčky tanec. Benátčan pojede bruslemi po provaze. Komik Terzy přejde provaz v botách s ostruhami a s pytlem na hlavě. Konec dovrší Benátčan Trampolin, když skočí za střelby přes četu dvanácti vojáků za velení šaška Turka...chlubí se Sebastian Schwannenfeld, jak ve svém velikém fysikálním uměleckém kabinetu vykouzlí fantasmagorie, přirozené zjevy duchů, za hromu a blesku, jak se mihají, rostou, mizejí, vzdalují se, přibližují atd. Ze starších cedulí Bachova cirku, z r. 1806 vybíráme pozvání ku představení ve prospěch panny Priceovy. Chválí se tu zvláště ušlechtilá hra rytířská ve španělském turnaji, honění ke kroužku a kvintana (Lan-zenwerfen, Lanzenstechen)...Hrálo se v nově budovaném amfiteátru v bývalé zahradě kapucínské na Novém Měslě. Cedule mimo jiné zdobena vyobrazením krasojezdce ve švarném národním kroji polském. Opět cenu kulturně historickou má vyobrazení z roku 1816 a obšírný popis středověkého napodobeného turnaje, v němž pustili se do zápasu v plném železném brnění, věrně napodobeném podle středověkých památek, se štíty a dlouhými drevci, jimiž pokoušeli se druh druha ze sedla vysaditi nebo shoditi na zem." Více a podrobněji pak Čeněk Zíbrt, Cedule komediantů a zvěřinců kočujících v zemích českých před sto lety., In: Český lid XXI, Praha 1912, s. 24-40.

 

http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid21/nahledy/0023-0045-1.jpg

Dostupné online: http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid21/nahledy/0023-0045-1.jpg (7-2-2014).